Logohrátky

V současné době je velmi důležité věnovat maximální možnou péči prevenci logopedických vad. Je nutné v maximální možné míře rozvíjet ob­sahovou stránku řeči a spontánní řečový projev dítěte, aby si rozumělo a spolupracovalo s dět­mi i dospělými, pokud potřebuje samo, ale ta­ké když to potřebuje někdo jiný. Jde o zvyšo­vání řečové aktivity dítěte a samostatnosti při vyjadřování vlastních myšlenek a přizpůsobo­vání se pokynům a instrukcím od jiných osob. Zásadním požadavkem je, aby k tomu bylo dítě vedeno v souladu s etickými principy a za použi­tí rozvojového působení učitele, prostřednictvím obohacujících zážitků v prostředí běžného živo­ta.

Materiální podmínky :

Didaktické pomůcky
Hry, motanice, pexesa, pexetria
Hry pro rozvoj řeči
Kvízy, hádanky, skládačky, lota
Knihy
Speciální logopedické knížky pro děti – např. Brousek pro můj jazýček, Žežicha se nežíká…
Obrázkové knihy pro děti
Knihy říkadel, básní a pohádek
Encyklopedie
Logopedické pexeso
Magnetické tabule a skládačky
Trojhranné pastelky, barvy
Výtvarné pomůcky
Pracovní sešity
Soubory obrázků, artikulační alba
Výukové CD
Výukové logopedické kartičky
Hry a skládačky
Strukturované učení
Obrázkové kartičky
Struktura
Maňásci

Charakteristika doplňkové činnosti:

V RÁMCI DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI LOGOHRÁTKY SLEDUJEME U DĚTÍ:

Řeč není jen o správné výslovnosti. Souvisí s dalšími oblastmi vývoje dítěte – tělesného, emočního, rozumového i psychického.

Tělesný vývoj – pohyby dítěte se zdokonalují, jsou stále účelnější a závisí na vědomí. Dochází k rozvoji hrubé i jemné motoriky. Pro správnou výslovnost je důležitá motorika orofaciální oblasti.
Vývoj poznávacích procesů:
Vnímání – vnímáním získáváme informace o okolním světě. Můžeme je rozdělit na zrakové, sluchové, čichové, taktilní a chuťové. Vnímáme také prostor a čas.
Paměť – jde o schopnost vštípit si nové vjemy, uchovat je v paměti a podle potřeby si je vybavit. Prostředkem ke sdělení zapamatovaného je především řeč.
Fantazie – v předškolním věku dochází k výraznému rozvíjené fantazie a to při všech činnostech a každodenních situacích.
Myšlení – předškolní věk je provázen významným pokrokem ve všech formách myšlení. Dítě ještě nechápe abstraktní pojmy. Pro pochopení jevu potřebuje názornou ukázku – praktickou nebo obrázky – doprovázenou slovním projevem. I zde je důležité, aby dítě mělo dostatečnou slovní zásobu aktivní i pasivní.
Chápání prostoru a času – dítě má svůj vlastní názor na svět kolem sebe, který vyjadřuje prostřednictvím kresby, vyprávění a hry.
Školní zralost – jsou dána kritéria, která musí dítě před vstupem do školy zvládnout. Jedním z kritérií je schopnost souvislého vyjadřování, dostatečná pasivní i aktivní slovní zásoba, porozumění řeči a správná výslovnost.
Vývoj dětské řeči v předškolním věku:
Období 2,5 – 3 let – slovní zásoba dítěte je okolo 500 slov, tvoří krátké 3-4 slovné věty. U dítěte se projevuje snaha navazovat kontakt s nejbližším okolím. Pokud mu vrstevníci nebo dospělí nerozumí, je dítě zjevně frustrované.
Období 3 – 3,5 let – slovní zásoba činí okolo 1000 slov, řeč již obsahuje stále méně dysgramatismů. Dítě již používá první souvětí, slova ve větě je schopno řadit gramaticky správně.
Období 4 let – slovní zásoba neustále roste, dítě je schopno naučit se básničky, řeč je gramaticky již v normě
Období 4 – 5 let – řečový projev by již měl být gramaticky správný, dítě užívá všechny slovní druhy, slovní zásoba činí až 2000 slov. Ve výslovnosti se mohou vyskytovat charakteristické nepřesnosti.
Období 5 – 6 let – dítě dokáže zopakovat poměrně dlouhou větu, spontánně spočítat a pojmenovat předměty a umí vytvořit skupinu předmětů na základě daných vlastností. Bez problémů dokáže vyprávět kratší příběh. Zvládá výslovnost většiny hlásek (přetrvávat může nepřesná výslovnost sykavek a hlásek R a Ř)

Záměry doplňkové činnosti:

Řeč není jen o správné výslovnosti. Souvisí s dalšími oblastmi vývoje dítěte – tělesného, emočního, rozumového i psychického. Proto je našim záměrem sledovat v rámci logopedické oblasti všechny stránky osobnosti dítěte:

Tělesný vývoj
Vývoj poznávacích procesů:
Vnímání
Paměť
Fantazie
Myšlení
Chápání prostoru a času.
Školní zralost
Vývoj dětské řeči v předškolním věku:
Období 2,5 – 3 let – slovní zásoba dítěte je okolo 500 slov, tvoří krátké 3-4 slovné věty. U dítěte se projevuje snaha navazovat kontakt s nejbližším okolím. Pokud mu vrstevníci nebo dospělí nerozumí, je dítě zjevně frustrované.
Období 3 – 3,5 let – slovní zásoba činí okolo 1000 slov, řeč již obsahuje stále méně dysgramatismů. Dítě již používá první souvětí, slova ve větě je schopno řadit gramaticky správně.
Období 4 let – slovní zásoba neustále roste, dítě je schopno naučit se básničky, řeč je gramaticky již v normě
Období 4 – 5 let – řečový projev by již měl být gramaticky správný, dítě užívá všechny slovní druhy, slovní zásoba činí až 2000 slov. Ve výslovnosti se mohou vyskytovat charakteristické nepřesnosti.
Období 5 – 6 let – dítě dokáže zopakovat poměrně dlouhou větu, spontánně spočítat a pojmenovat předměty a umí vytvořit skupinu předmětů na základě daných vlastností. Bez problémů dokáže vyprávět kratší příběh. Zvládá výslovnost většiny hlásek (přetrvávat může nepřesná výslovnost sykavek a hlásek R a Ř)

Spolupráce s rodiči:

Rodiče jsou pravidelně informováni o vývoji dítěte
Mohou se přímo účastnit logopedických chvilek
Konzultují s učitelkami další postup, popř. možnost odborné logopedické péče

Výstupy doplňkové činnosti:

Uskutečňovat rozvíjení řeči postupně od úrovně, na které se dítě aktuálně nachází, v souladu s celostním přístupem k osobnosti.
Poskytovat dítěti časté příležitosti ke spo­lečným hrám a činnostem s ostatními dět­mi, aby získalo zkušenosti s oboustranně potřebným a prospěšným porozuměním a spoluprací.
Upřednostňovat hry a cvičení pro rozvoj ře­či, které jsou pro dítě zábavou, a ne drilem, respektovat přitom zásadu „častěji a kratší dobu“.
Vést dítě k uvědomování si síly, tempa a ryt­mu řeči za pomoci dechových, artikulačních a fonematických her.
Často s dítětem zpívat, říkat říkanky, hrát hry zaměřené na rytmické cítění, pohyb, relaxaci.
Preferovat rozvoj obsahové stránky řeči (porozumění, vyjadřování) před správnou výslovností.
Rozvíjet neverbální komunikaci, mimiku, gesta, pohyby těla dítěte jako podporu doro­zumívání a porozumění.
Napodobovat s ním různé zvuky z běžného života.
Zdokonalovat koordinaci hrubé a jemné mo­toriky dítěte, stejnou pozornost věnovat i or­ganizaci pohybů artikulačních orgánů pravi­delným zařazováním různých artikulačních cvičení a her.
Procvičovat artikulaci jednotlivých hlásek v takových slovech, větách a říkankách, kte­ré jsou pro dítě zajímavé, obsahově srozumi­telné a smysluplné.
Často s dítětem říkat básničky s opakující se hláskou, kterou nesprávně vyslovuje, sou­časně znázorňovat obsah básničky pohyby těla.
Správnou výslovnost rozvíjet pomocí rozmanitých her a činností, které současně zdokonalují poznání dítěte a jeho pohybové, umělecké, sociální dovednosti nebo citovou složku osobnosti.

Pedagogické zajištění:

Paní ředitelka Mgr.Kateřina Burgstallerová, paní zástupkyně Bc. Jitka Čápová a paní učitelky Bc. Vendula Moravová, Marcela Valisková, Martina Špičková, Bc. Yvona Soukupová, Bc.Karolína Vodáková, Monika Dvořáková, Bc.Klára Štenclová, Kateřina Jordáková, Hana Vlková, Bc. Simona Cimburková, DiS. Romana Kinclová, Bc.Lucie Richterová, DiS., Bc. Jana Skaláková., MgA. Daniela Šůnová, Bc.Světlana Kostrounová, mají kurz logopedického asistenta.
Paní učitelky Mgr. Věra Hradilová a Mgr. Ludmila Plachá mají státní závěrečnou zkoušku z logopedie – bakalářské vysokoškolské vzdělání obor speciální pedagogika se zaměřením na logopedii

Nabídka činnosti:

Příklady pro rozvoj jemné motoriky ruky a prstů:

Prstová cvičení, namotávání klubíčka, stavebnice, puzzle a mozaiky, navlékání korálků, kresba a malba, stříhání, modelování
Příklady dechových cvičení:

Prodloužený výdech, foukání do plamene svíčky, aby nezhasl, foukání do peříčka, nádech nosem
Příklady cvičení sluchového vnímání:

Cvičení provádíme v klidném prostředí, vedeme děti k soustředění, zaměření pozornosti na sluchové vjemy.

poznávání předmětů podle zvuku, rozlišování hudebních nástrojů, dopravních prostředků, zvířat aj.určování délky zvuku, poslech CD, vyprávění.
Příklady cvičení reprodukce a vnímání rytmu:

děti poslouchají dvě rytmické struktury a určují, zda jsou stejné či ne.
po poslechu rytmu dítě vyhledá odpovídající grafický záznam (krátký tón, dlouhý tón).
reprodukce rytmu vnímaného dotekem (vyťukávání na záda, do dlaně).
provádění snadných cviků, chůze, běh v daném rytmu.
Příklady pro rozvoj sluchové paměti:

opakování dvojverší, opakování jednoduché věty, opakování souvětí, opakování postupně se rozšiřující věty, přesné zopakování více pojmů
Příklady cvičení sluchové diferenciace:

Cvičení sluchu, cvičení rytmu, cvičení sluchové, rozlišování jednotlivých zvukově podobných slabik a hlásek, stejná souhláska na začátku slov, odlišné souhlásky ve slovech
Příklady cvičení zrakového vnímání a paměti:

Přikládání dvojic k sobě
Diferencování barev
Rozpoznávání velikostí
Zrakové vnímání tvarů
Vyhledávání a určování rozdílů
Poznávání nesprávnosti
Sestavování celku z částí
Pravolevá orientace, orientace v prostoru
Příklady artikulačních cvičení:

Jazyk:
olizovat spodní ret, doprava, doleva (jako když se houpe houpačka)
hra na koníčka – „klapat“ jazykem, jako když „klape“ koník kopýtky
čertík – rychle vtahovat a zatahovat jazyk dopředu a dozadu, přitom se cvrnká o horní ret, pohyb nesmí být do strany.
malíř – jazykem jezdíme pomalým tempem vpřed a vzad na horním patře (tak jako když malíř maluje strop)

Rty:
Nafukování tváří – střídavě nafukovat levou a pravou tvář, obě dohromady, špulit rty – střídavě vyslovovat hlásku O – E, U – I ( u hlásky O, U musí být rty co nejvíce našpulené, u hlásek E, I je důležitý široký úsměv), posílat pusinku mamince, pískání, prskání – třepeme rty

Měkké patro:
Kloktání, pití nápojů slámkou, šeptat, foukat brčkem do vody (dělat ve vodě bubliny)
Příklady dechových cvičení:

Dýchání na zrcadlo, sfouknutí svíčky, foukáme do bublifuku, větřík fouká do peříček