Třída Víla Amálka je speciální třída podle § 16 odst. 9 pro děti se závažnými vadami řeči.
Třída Víla Amálka je speciální třída podle § 16 odst. 9 pro děti se závažnými vadami řeči.
Při sestavování školního vzdělávacího programu, tak i třídního vzdělávacího programu vycházíme z Rámcového vzdělávacího programu vydaného MŠMT. Za pomoci logicky uspořádaných tematických celků ŠVP získávají děti komplexní poznatky ze života okolo nás. V rámci logopedické péče vycházíme obsahově z témat TVP a individuálních potřeb dětí
(v souladu s rozsahem a typem narušené komunikační schopnosti). Vždy se snažíme vhodnými metodami a formami práce děti nadchnout a motivovat k činnostem zajímavým pro tuto věkovou skupinu. Zaměřujeme se zejména na to, abychom dětem vytvořili co nejpřirozenější prostředí.
Naše třída se nachází v prvním patře MŠ. Třída je ve tvaru písmene L a je uspořádaná do jednotlivých center tak, aby děti mohly pohodlně a nerušeně vykonávat různé druhy činností. V letošním roce prošla částečnou rekonstrukcí. Abychom zajistili co možná nejoptimálnější podmínky jak pro vzdělávání dětí, tak pro každodenní individuální logopedickou péči, nechali jsme upravit podlahy třídy tak, že nyní je mnohem více prostoru pro hry a pohybové aktivity, stoly jsou umístěny u oken a logopedický kout je tak vzdálen od hlavní herní části. To zajistí snížení hlučnosti během logopedických intervencí. Jsme velmi vděční jak zřizovateli, tak vedení školy za vstřícný přístup financování a realizaci těchto úprav.
Při příchodu do třídy se v chodbičce po levé straně nachází umývárna a WC pro děti. Třída je půdorysem dělena na přední a zadní část. V přední části třídy je nyní koberec. Po levé straně je umístěna dětská kuchyňka a na ni navazuje nyní velký prostor pro hry se stavebnicemi, pohybové aktivity, řízené činnosti a také odpolední odpočinek. Prostor za dveřmi výdejny stravy jsme využili k uložení tělocvičného náčiní. Na pravé i levé straně herny je podél zdí nábytek s bohatým výběrem hraček, stavebnic, didaktických pomůcek a společenských her. Levá strana herní části je ukončena hudebním koutkem. Máme zde klávesy, dětské hudební nástroje a noty. Koutek mohou využívat i děti. Pohledově od dveří zadní část (před okny) je vybavena stoly a židlemi. Zde si děti mohou kreslit, tvořit, hrát společenské stolní hry a také se zde stravují. Opět je tato část vybavena nábytkem, kde mají děti volný přístup k výtvarným a pracovním materiálům, stolním hrám, hlavolamům, puzzlím apod.
Logopedický koutek poskytuje dětem soukromí díky dělící stěně a paravanu. Máme zde k dispozici bohatou zásobu pomůcek, logopedické zrcadlo, velký stůl, židličky a dostatek prostoru pro činnosti na koberci. Po již výše uvedené rekonstrukci je tento koutek mnohem prostornější a umožňuje i práci v menších skupinkách.
Třída je koncipována tak, aby každé dítě mělo možnost vlastní seberealizace ve všech oblastech činností dle vlastního výběru. Výhodou jednotlivých center – kromě zajištění soukromí a dostatečného prostoru ke hře, je také snadnější udržování pořádku
ve třídě a orientace v prostoru. K tomu napomáhá tzv. strukturovaný prostor – označení jednotlivých center a značení pro uložení her, stavebnic a hraček na své místo.
Materiální vybavení je velmi pestré, hračky i pomůcky jsou dětem během celého dne dostupné. Třídu si budeme postupně dotvářet vzhledem k ročnímu období a tematickým celkům.
V naší MŠ nezůstáváme stát na místě a stále hledáme nové způsoby, jak dětem v maximálně míře pomáhat rozvíjet všechny stránky osobnosti. Platí to také pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, děti s OMJ a dětí s OŠD. Na doporučení pracovníků SPC České Budějovice a klinické logopedky PhDr. Veroniky Malechové absolvovala Mgr. Věra Hradilová na UK v Praze kurz s názvem „Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina. Tato metoda je určena zejména dětem s vývojovou dysfázií, SPU, vhodná je pro děti s OŠD. Je rozdělena na část předgrafémovou a grafémovou. Každá část probíhá jeden školní rok. Ideální je, pojud děti mohou absolvovat oba dva roky. Ovšem i jeden rok předgrafémové části dětem výrazně pomůže. Výstupem je totiž pochopení zákonitostí českého jazyka tak, aby se děti, které již vzhledem k handicapům mají mnohem náročnější start v první třídě, mohly seznámit s některými pravidly psaní a čtení již před nástupem do ZŠ. Tato metoda je velmi dobře nastavena právě pro předškolní děti. Využívá loutky a různé další atraktivní pomůcky. Při nástupu do ZŠ pak u dětí s SVP, které absolvovaly alespoň předgrafémovou část, nedochází k tak výraznému propadu při výuce čtení a psaní. Metoda jim napomáhá chápat pravidla tvoření slov a odbourává tak mechanické učení, ve kterém zejména děti s vývojovou dysfázií selhávání.
O co v této metodě jde:
Elkoninova metoda se odlišuje od běžných metod, které se používají ve vyučování čtení. Její východiska a zvláštnosti můžeme shrnout následovně:
Děti se nejdříve naučí mluvit, teprve poté číst. Čtení je vývojová nadstavba nad mluvenou řečí. Ne všechny děti na světě umí číst. Čtení potřebuje učení.
Čtení je ve věku okolo 6 let vývojovým úkolem. Na rozdíl od mluvené řeči musí dítě vyvinout úsilí, aby se naučilo číst. Motivované dítě se naučí číst snáze. Proto má být čtení úkolem, ale i zábavnou činností, hrou.
Základem čtení je luštění kódu, odhalení vztahu mezi písmeny a hláskami ve slovech. I když se to na první pohled zdá jako zraková úloha, ve skutečnosti jde o „ozvučení“ čtených slov. Jen slova, která děti při čtení „ozvučí“, mají význam. Řada písmen (P-E-S) ještě není přečtené slovo, které něco znamená.
Čtení se proto považuje za jazykový úkol. Zpracování čteného slova probíhá v jazykových jednotkách. Jen tak je možné porozumění čtenému.
V této metodě, na rozdíl od jiných klasických metod, se postupuje od mluveného slova ke čtenému. Děti se nejdříve naučí chápat hláskovou strukturu mluvených slov (říkáme, že se naučí slyšet hlásky ve slovech) a až potom se učí, jak se tyto hlásky dají označit písmeny. Například až ve chvíli, kdy děti pochopí, že slovo pesmá tři hlásky p-e-s, se naučí, že slovo pes můžeme označit pomocí písmen P-E-S.
Pro malé děti je těžké chápat, že slovo HAD je kratší než slovo ŽÍŽALA. Aby děti věděly, z jakých hlásek se slova skládají, využíváme názorné modelování: hlásky označujeme barevnými žetony a děti skládají slova ze žetonů. Postupně se naučí slyšet hlásky ve slovech i bez pomoci žetonů.
Celá metodika je zpracovaná přitažlivou formou příběhu, děti poznávají Krajinu slov a hlásek a seznamují se s jejími obyvateli. Například Mistr Délkaprodlužuje hlásky ve slovech, Mistr Slabika dělí slova na slabiky atd.
Hlavní odlišnost metody podle Elkonina však spočívá v tom, že děti se neučí jednotlivosti pokusem a omylem, ani mechanicky, nazpaměť. Učí se chápat principy a pravidla, jak se z hlásek tvoří slova a jak se mluvená slova dají zapsat písmeny. Když si osvojí tato všeobecná pravidla, poté dokáží přečíst každé slovo. Přemosťujeme vývoj mluvené řeči a čtení/psaní a posilujeme porozumění slovům. Metoda tak rozvíjí myšlení a poznávací schopnosti dětí