7.třída U víly Amálky

Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina

V naší MŠ nezůstáváme stát na místě a stále hledáme nové způsoby, jak dětem v maximálně míře pomáhat rozvíjet všechny stránky osobnosti. Platí to také pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, děti s OMJ a dětí s OŠD. Na doporučení pracovníků SPC České Budějovice a klinické logopedky PhDr. Veroniky Malechové absolvovala Mgr. Věra Hradilová na UK v Praze kurz s názvem „Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina. Tato metoda je určena zejména dětem s vývojovou dysfázií, SPU, vhodná je pro děti s OŠD. Je rozdělena na část předgrafémovou a grafémovou. Každá část probíhá jeden školní rok. Ideální je, pojud děti mohou absolvovat oba dva roky. Ovšem i jeden rok předgrafémové části dětem výrazně pomůže. Výstupem je totiž pochopení zákonitostí českého jazyka tak, aby se děti, které již vzhledem k handicapům mají mnohem náročnější start v první třídě, mohly seznámit s některými pravidly psaní a čtení již před nástupem do ZŠ. Tato metoda je velmi dobře nastavena právě pro předškolní děti. Využívá loutky a různé další atraktivní pomůcky. Při nástupu do ZŠ pak u dětí s SVP, které absolvovaly alespoň předgrafémovou část, nedochází k tak výraznému propadu při výuce čtení a psaní. Metoda jim napomáhá chápat pravidla tvoření slov a odbourává tak mechanické učení, ve kterém zejména děti s vývojovou dysfázií selhávání.

O co v této metodě jde:

Elkoninova metoda se odlišuje od běžných metod, které se používají ve vyučování čtení. Její východiska a zvláštnosti můžeme shrnout následovně:

Děti se nejdříve naučí mluvit, teprve poté číst. Čtení je vývojová nadstavba nad mluvenou řečí. Ne všechny děti na světě umí číst. Čtení potřebuje učení.
Čtení je ve věku okolo 6 let vývojovým úkolem. Na rozdíl od mluvené řeči musí dítě vyvinout úsilí, aby se naučilo číst. Motivované dítě se naučí číst snáze. Proto má být čtení úkolem, ale i zábavnou činností, hrou.
Základem čtení je luštění kódu, odhalení vztahu mezi písmeny a hláskami ve slovech. I když se to na první pohled zdá jako zraková úloha, ve skutečnosti jde o „ozvučení“ čtených slov. Jen slova, která děti při čtení „ozvučí“, mají význam. Řada písmen (P-E-S) ještě není přečtené slovo, které něco znamená.
Čtení se proto považuje za jazykový úkol. Zpracování čteného slova probíhá v jazykových jednotkách. Jen tak je možné porozumění čtenému.
V této metodě, na rozdíl od jiných klasických metod, se postupuje od mluveného slova ke čtenému. Děti se nejdříve naučí chápat hláskovou strukturu mluvených slov (říkáme, že se naučí slyšet hlásky ve slovech) a až potom se učí, jak se tyto hlásky dají označit písmeny. Například až ve chvíli, kdy děti pochopí, že slovo pesmá tři hlásky p-e-s, se naučí, že slovo pes můžeme označit pomocí písmen P-E-S.
Pro malé děti je těžké chápat, že slovo HAD je kratší než slovo ŽÍŽALA. Aby děti věděly, z jakých hlásek se slova skládají, využíváme názorné modelování: hlásky označujeme barevnými žetony a děti skládají slova ze žetonů. Postupně se naučí slyšet hlásky ve slovech i bez pomoci žetonů.
Celá metodika je zpracovaná přitažlivou formou příběhu, děti poznávají Krajinu slov a hlásek a seznamují se s jejími obyvateli. Například Mistr Délkaprodlužuje hlásky ve slovech, Mistr Slabika dělí slova na slabiky atd.
Hlavní odlišnost metody podle Elkonina však spočívá v tom, že děti se neučí jednotlivosti pokusem a omylem, ani mechanicky, nazpaměť. Učí se chápat principy a pravidla, jak se z hlásek tvoří slova a jak se mluvená slova dají zapsat písmeny. Když si osvojí tato všeobecná pravidla, poté dokáží přečíst každé slovo. Přemosťujeme vývoj mluvené řeči a čtení/psaní a posilujeme porozumění slovům. Metoda tak rozvíjí myšlení a poznávací schopnosti dětí