Metodická podpora
Co by vaše dítě mělo zvládat před nástupem do mateřské školy?
Znát své jméno.
Spolupracovat při oblékání a svlékání.
Umět si říci, co chce nebo potřebuje.
Držet lžíci a umět se najíst.
Při jídle sedět u stolu.
Používat toaletu (pleny nejsou přípustné).
Umět si umýt ruce mýdlem, utřít se do ručníku.
Umět nazouvat a vyzouvat obuv.
Vysmrkat se a používat kapesník.
Umět pít z hrnečku a skleničky.
Ujít kratší vzdálenosti během pobytu venku.
Jak zvládnout první dny ve školce?
Školka… Snad každému se okamžitě vybaví nějaká asociace z vlastní zkušenosti: první láska, spaní po obědě, salát z červené řepy… I letošní září nastoupí do mateřské školy další generace tříletých dětí. Pojďme rozptýlit některé obavy ze změn, které čekají dítě i rodinu.
Změna režimu
„Dělej, přijdeme pozdě, ty ještě nemáš obuté boty?“ Spěch, stres… každé ráno. Rodič vidí nespokojené vedení v zaměstnání, dítě naopak nechápe, proč si nemůže ještě pohrát s plyšákem tak jako jiná rána.
Když se nedá do školky dojít pěšky, cesta autobusem ranní napětí také významně ovlivní.
Příjemné rituály
Co s tím? Vytvořte si příjemné rituály. Snažte se, aby dítě chodilo večer včas spát. Připravte mu hromádku oblečení již večer. Ráno si vytvořte určitou časovou rezervu pro nenadálé situace (např. zdržení při hygieně, nebo čas na převlečení, když se podaří zvrhnout hrníček s kakaem).
Tříleté dítě uspěchanými slovy nepopoženete. Nejspíš ještě bude potřebovat vaši pomoc při oblékání (to neznamená, že je obléknete), anebo si zkuste zasoutěžit, kdo z vás bude dřív…
Platí úsměv
Pamatujte na to, že vy jste režiséři, vy musíte být o krok dva napřed. Křik ani vyhrožování nemají správný efekt – po takovém ránu přijdete do práce rozladěni a dítě do školky s pláčem. Takže i zde platí okřídlené úsloví, že s úsměvem jde všechno lépe.
Adaptace
Představme si situaci, že ráno vše zvládnete, do školky přijdete včas, ale najednou se dítě rozpláče, nechce se vás pustit, rve vám to srdce, zase myslíte na výčitky v zaměstnání…
Co s tím? I zde se nabízejí univerzální rady… ale počítejte s tím, že každé dítě je jiné, jinak reaguje na změnu, je jinak citlivé.
Profesor Matějček, významný dětský psycholog, napsal, že jesle by si dítě nevymyslelo, ale školku ano. Měl tím na mysli, že ve třech letech je dítě obecně připravené vykročit za bezpečný kruh rodiny a navazovat nové kontakty, zejména s vrstevníky, které ke svým hrám již potřebuje.
Školky dnes umožňují dítěti postupnou adaptaci, zvykání si na odluku od rodiče po hodině, po dvou, na dopoledne. Ranní slzičky jsou normální, většina dětí se po odchodu rodičů v novém prostředí rychle zabaví. Jsou tu jiné hračky než má doma, navazuje první kamarádské vztahy.
Tam, kde je odluka od doprovázející matky opakovaně dramatická, někdy pomůže, když začne dítě ráno do školky vodit otec.
V některých případech je však třeba zvážit situaci až tak, že docházku do školky zatím odložíme. Zde bychom chtěli zdůraznit, že bychom neměli ani sebe, natož dítě obviňovat z jakéhokoli selhání.
Vedení k samostatnosti
♥ Co bych si měl dokázat sám
♥ Desatero prvňáčka základní školy
Když vám dítko nastoupí do školy, je to velká změna, která zasáhne celou rodinu.
Protože vše bude nové, každý den se na něj povalí řada nových informací, instrukcí, povinností a kdo ví, čeho ještě – bude velice unavené
Zkusme tedy ulehčit našemu dítěti i sobě. Naučte svého předškoláka co největší samostatnosti. Nedělejte vše za něj, však on/a to zvládne!!
Desatero pro rodiče předškolních dětí
Tento materiál byl vypracován řadou odborníků z oblasti předškolní výchovy a podílelo se na jeho zpracování i řada pedagogů z praxe. Desatero poskytuje rodičům předškolních dětí informace, které se týkají vzdělávání jejich dítěte a nabízí přehled základních dovedností, které by dítě mělo mít před nástupem do základní školy.
V případě zájmu je možné si destero stáhnout ze stránek MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/desatero-pro-rodice-deti-predskolniho-veku
Z dětského světa mizí říkadla a zpěv. A je to škoda!
Proč chodí předškolní děti k logopedovi?
K nejčastějším poruchám řeči dětí patří ta „špatná písmenka“ neboli dyslalie. V poslední době také přibývá dětí, které ještě ve třech letech vůbec nemluví, mají výrazně opožděný vývoj řeči, ale i poznávacích procesů. U řady z nich je diagnostikovaná vývojová dysfazie, která má jako první příznak opoždění řeči, ale jde zde o daleko rozsáhlejší poškození řeči jako celku. Příčina je nejčastěji skryta ve fungování centrální nervové soustavy, v její nezralosti nebo poškození.
Ve výslovnosti se také objevují specifické znaky, například neschopnost rozlišit podobné hlásky nebo záměny sykavek. Velmi často jsou deficity také v koncentraci pozornosti.
Čím je ovlivněna schopnost dítěte správně vyslovovat?
První a velmi důležitou okolností je mluvní vzor, a to nejen rodičů, ale i učitelky mateřské školy. Dítě musí slyšet správnou výslovnost dostatečně často. Jako mluvní vzor působí také masmedia, zejména televize. Proto je velmi důležité, aby pořady, které dítě sleduje, měly po všech stránkách kvalitní komentář.
Jestliže se dostatečně nerozvíjí motorika dítěte, většinou se to projeví na skupině hlásek, které jsou náročné na pohyblivost a koordinaci mluvidel – L, R a Ř. Na řeči se podílí také centrální nervová soustava. Pokud nemá dítě dostatečně zralou centrální nervovou soustavu, nedokáže správně, rychle a přesně rozeznávat kvalitu zvuků a potom je i nepřesně napodobuje. Podobné hlásky dítěti splývají a zaměňuje je. V řeči se to projevuje jako asimilace sykavek, záměny tvrdých a měkkých hlásek, záměna hlásek K a T…
S výslovností souvisí také úroveň jemné motoriky. Řeč a jemná motorika mají stejnou motorickou dráhu pyramidovou, která zabezpečuje správné motorické provedení. Proto je třeba s nácvikem výslovnosti cvičit i jemnou motoriku a grafomotoriku.
Jak rozvíjet dětskou řeč?
Zpěv a říkadla, která mají obrovský kladný vliv na rozvoj dítěte, nabízejí spojení rytmu a řeči nebo zpěvu s pohybem a jsou jedním ze základních prvků při nápravě neplynulostí řeči a vývojových dysfázií. Setkáváme se s tím, že rodiče již říkadla neumějí a nepřijde jim důležité s dětmi opakovat lidová říkadla. Říkadla a básničky přitom není čím nahradit. Kromě příjemných pocitů z rytmu rozvíjejí i naprosto přirozeně všechny dovednosti nutné k dobrému rozvoji řeči, včetně paměti.
Pokud jde o techniku držení tužky, je třeba na ně dbát od samého začátku, jakmile se do akce začínají zapojovat prsty. Musíme vytrvale ukazovat, jak tužka leží na prostředníčku a palec s ukazovákem ji ze stran přidržují. Vhodnější jsou silnější pastelky, fixy, vhodné jsou také štětce, křídy, voskovky.
Rozvíjíme také zrakové vnímání, a to pomocí rozeznávání rozdílů, pexesa, rozstříhaných obrázků a podobně. Hmat a propriocepce se dá cvičit v rámci stříhání, lepení, modelování, vytrhávání nebo manipulace s drobnými předměty. Chuť a čich rozvíjí ochutnávání potravin se zavázanýma očima a slovní komentář.
Jaký vliv na dětskou řeč má technika?
Pro děti je nejdůležitější, když s nimi komunikujeme, a to počítač nenahradí.Více než polovina případů opožděného vývoje řeči je způsobenanedostatkem kontaktu s dospělou osobou,která si s dítětem povídá, prohlíží si s ním knížku,obohacuje jeho slovní zásobu. Na počítači si dítě procvičí např.postřeh či zrakové vnímání,ale rozhodně ne řeč.Nepřiměřené využívání televize a videa a jejich nadměrné sledování poškozují řeč ve všech jejich složkách. Jediná cesta,jak podpořit vývoj d.řeči, je ve vzájemném rozhovoru,trpělivém odpovídání na nejrůznější d.otázky,rozvíjení všech smyslů a obratnosti dítěte.
Existuje nějaké riziko ohrožení vývoje řeči, o němž by bylo dobré vědět?
Pokud dítě zvládá komunikační schopnosti svého mateřského jazyka, plynně se vyjadřuje a má dostatečnou slovní zásobu, což by dítě ve 3 letech,kdy přichází do MŠ, mělo mít.Potom by nemělo mít problémy s výukou dalšího jazyka přirozenou cestou s rodilými mluvčími.Pokud však dítě ve 3 letech ještě téměř nemluví svým mateřským jazykem, má s největší pravděpodobností vývojové problémy s řečí, pak nácvik dalšího jazyka,byť přirozenou cestou, není vhodný.Teprve po důkladnějším zvládnutí mateř.jazyka se může začít s jazykem cizím.Riziko u těchto dětí je, že se řečový vývoj ještě zpomalí a nenaučí se dobře ani jeden jazyk.Může také dojít k negativnímu transferu z jednoho jazyka do druhého.
Čerpáno z časopisu pro MŠ a šk. družiny INFORMATORIUM 3-8 č.9/ 2012
Kdy vyhledat klinického logopeda?
Ihned při podezření, že dítě neslyší
Ihned když se objeví koktavost
Pokud ve 3.letech nemluví v jednoduchých větách.
Klinická logopedie se věnuje nejen artikulaci, ale také obsahové stránce řeči, správnému užití tvarů slovesa být, zvratných zájmen se, si, předložek a zejména rozumění řeči.
Klinická logopedka – Tábor
Pavla Blahová
Tábor, 9.května 678, SLOVAN
Tel: 723124284
