Doplňkové řízené činnosti

METODA DOBRÉHO STARTU

 

Charakteristika:

Metoda Dobrého startu se úspěšně podílí na rozvoji motorických dovedností i rozvoji smyslového vnímání. Má pozitivní účinky a velký vliv na celkový rozvoj dětí s ohledem na jejich individuální možnosti a schopnosti.

Využitím programu MDS je všestranné, u dětí s dobrou vývojovou úrovní harmonizuje spojení psychiky a motorikou, u dětí s odchylkou psychomotorického vývoje pozitivně ovlivňuje nepravidelně se rozvíjející funkce. Vývoj i experimentální ověřování probíhá v řadě evropských zemí již 50 let. Současná česká verze, upravená Swierkoszovou (1998), v sobě spojuje nejen teoretická východiska, ale i dlouholeté poradenské zkušenosti autorky. Je to metoda pro předškolní děti a pro děti s odloženou školní docházkou, využívá se také v prvních ročníku ZŠ. U dětí rozvíjí řeč, vnímání, grafomotoriku, slouží k nácviku jednotlivých písmen abecedy. Vše probíhá pomocí hry a dítě si ani neuvědomuje, že nacvičuje jednotlivé cviky písmena. Slouží k nastartování triálu - psaní, čtení, počítání. Tím, že u dětí rozvíjí sluchové a zrakové vnímání, prostorovou orientaci, rytmus, řeč a grafomotoriku, předchází u dětí možné dyslexii, dysgrafii a dysortografii. MDS tvoří 25 lekcí, z nichž každá je postavena na lidové písni, která v různých podobách prolíná celou lekci. Rytmu, melodií, slovům písně odpovídající pohybová, řečová a grafomotorická cvičení.

 

LOGOHRÁTKY

 

Charakteristika doplňkové činnosti:

V současné době je velmi důležité věnovat maximální možnou péči prevenci logopedických vad. Je nutné v maximální možné míře rozvíjet ob­sahovou stránku řeči a spontánní řečový projev dítěte, aby si rozumělo a spolupracovalo s dět­mi i dospělými, pokud potřebuje samo, ale ta­ké když to potřebuje někdo jiný. Jde o zvyšo­vání řečové aktivity dítěte a samostatnosti při vyjadřování vlastních myšlenek a přizpůsobo­vání se pokynům a instrukcím od jiných osob. Zásadním požadavkem je, aby k tomu bylo dítě vedeno v souladu s etickými principy a za použi­tí rozvojového působení učitele, prostřednictvím obohacujících zážitků v prostředí běžného živo­ta.

V RÁMCI DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI LOGOHRÁTKY SLEDUJEME U DĚTÍ:

Řeč není jen o správné výslovnosti. Souvisí s dalšími oblastmi vývoje dítěte – tělesného, emočního, rozumového i psychického.

  • Tělesný vývoj – pohyby dítěte se zdokonalují, jsou stále účelnější a závisí na vědomí. Dochází k rozvoji hrubé i jemné motoriky. Pro správnou výslovnost je důležitá motorika orofaciální oblasti. 
  • Vývoj poznávacích procesů:
    • Vnímání – vnímáním získáváme informace o okolním světě. Můžeme je rozdělit na zrakové, sluchové, čichové, taktilní a chuťové. Vnímáme také prostor a čas.
    • Paměť -  jde o schopnost vštípit si nové vjemy, uchovat je v paměti a podle potřeby si je vybavit. Prostředkem ke sdělení zapamatovaného je především řeč.
    • Fantazie –  v předškolním věku dochází k výraznému rozvíjené fantazie a to při všech činnostech a každodenních situacích.
    • Myšlení – předškolní věk je provázen významným pokrokem ve všech formách myšlení. Dítě ještě nechápe abstraktní pojmy. Pro pochopení jevu potřebuje názornou ukázku – praktickou nebo obrázky – doprovázenou slovním projevem. I zde je důležité, aby dítě mělo dostatečnou slovní zásobu aktivní i pasivní.
    • Chápání prostoru a času – dítě má svůj vlastní názor na svět kolem sebe, který vyjadřuje prostřednictvím kresby, vyprávění a hry.
  • Školní zralost – jsou dána kritéria, která musí dítě před vstupem do školy zvládnout. Jedním z kritérií je schopnost souvislého vyjadřování, dostatečná pasivní i aktivní slovní zásoba, porozumění řeči a správná výslovnost.
  • Vývoj dětské řeči v předškolním věku:
    • Období 2,5 – 3 let – slovní zásoba dítěte je okolo 500 slov, tvoří krátké 3-4 slovné věty.  U dítěte se projevuje snaha navazovat kontakt s nejbližším okolím. Pokud mu vrstevníci nebo dospělí nerozumí, je dítě zjevně frustrované.
    • Období 3 – 3,5 let – slovní zásoba činí okolo 1000 slov, řeč již obsahuje stále méně dysgramatismů. Dítě již používá první souvětí, slova ve větě je schopno řadit gramaticky správně.
    • Období 4 let – slovní zásoba neustále roste, dítě je schopno naučit se básničky, řeč je gramaticky již v normě
    • Období 4 – 5 let – řečový projev by již měl být gramaticky správný, dítě užívá všechny slovní druhy, slovní zásoba činí až 2000 slov. Ve výslovnosti se mohou vyskytovat charakteristické nepřesnosti.
    • Období 5 – 6 let – dítě dokáže zopakovat poměrně dlouhou větu, spontánně spočítat a pojmenovat předměty a umí vytvořit skupinu předmětů na základě daných vlastností. Bez problémů dokáže vyprávět kratší příběh. Zvládá výslovnost většiny hlásek (přetrvávat může nepřesná výslovnost sykavek a hlásek R a Ř)